Jurkovičovy Luhačovice

Stavby architekta Dušana Jurkoviče dotváří neopakovatelnou atmosféru Luhačovic. Z původně 14 luhačovických staveb se do dnešní doby dochovalo osm. Období budování moderních luhačovických lázní v prvních letech 20. století bylo důležitou etapou v Jurkovičově životě. Spolu s lékařem Františkem Veselým a dalšími přáteli z brněnského Klubu přátel umění byl spolutvůrcem myšlenky moderních slovanských lázní a realizátorem jejich jedinečné podoby. Jeho neuskutečněné návrhy a především regulační plány lázeňského středu se staly určujícími vodítky při dalším stavebním rozvoji lázní. Vztahy Jurkovičovy rodiny k Luhačovicím byly vždy vřelé a aktivní a zdaleka nezačaly ani neskončily jeho spoluprací s akciovou společností luhačovických lázní.

Největší pozornost návštěvníků Luhačovic přitahuje na Lázeňském náměstí nesporně Jurkovičův dům. Málokdo ví, že do roku 1948 nesl název Janův dům podle hraběte Jana Nepomuka Serényiho a že empírovou stavbu z roku 1823 Jurkovič přestavěl a zmodernizoval v roce 1902. Propojením dvou budov, původního Janova domu a přiléhajících minerálních lázní, vytvořil rozlehlý objekt s nádvořím. Nadstavil jej pomocí hrázděného zdiva o druhé patro s podkrovím a fasádu i sloupoví zahalil do pestrého secesního pláště. K hlavnímu traktu přiléhá boční modernistická schodišťová věž, vyzděná skleněnými cihlami.

Bývalý kuchyňský dům z roku 1851, stojící ve svahu nad kolonádou, přestavěl architekt na malou obytnou vilku Chaloupku pro lázeňského správce Cyrila Holubyho. K původní přízemní vyvařovně přistavěl roubené polopatro, malebné siluety docílil připojením pavláček, štítů a věžky nad schodištěm. Vstupní část ozvláštnil zděným žudrem, fasádu rozehrál plastickými prvky i barevnými květinovými motivy.

Lázeňské údolí uzavírá na severu komplex Jurkovičových staveb situovaný pod kopcem Jestřabí. Hotel Jestřabí byl postaven roku 1903 a vytvořil spolu s Vodoléčebnými lázněmi, Říčními a Slunečními lázněmi jednotný a působivý urbanistický celek.

Vila Vlastimila v ulici Betty Smetanové byla jednou z prvních staveb, které vytvořily dnešní Pražskou čtvrť. Jurkovič ji navrhnul pro dlouholetého lázeňského pracovníka Františka Pospíšila. Vilka je koncipována v duchu britské moderny s prvky geometrické secese. O čtyři léta později vyrostla v jejím sousedství ještě vila Valaška pro architektova přítele, vizovického stavitele Františka Nováka. Originální stavba pyramidálního tvaru se odvíjí kolem centrálního točitého schodiště.